V domácnosti existuje jedna místnost, kde jsou kladeny vyšší nároky na vytápění. Tou místností je koupelna. Je to zejména z toho důvodu, že při sprchování a osobní hygieně zde zkrátka chceme mít dostatečně teplo, a tak se zde často topí i mimo obvyklou topnou sezónu. Proti nám však zpravidla stojí obklady a dlažba, které jsou z principu studené. Také z těchto důvodů je vytápění těchto místností složitější. Pojďme se v našem článku podívat na to, jaké vlastně máte možnosti vytápění v koupelně a jaké varianty nabízejí opravdový komfort.
Typické možnosti vytápění v koupelnách
Pojďme se nejprve podívat na to, jaké druhy vytápění vlastně můžete zvolit a na které se podíváme v rámci našeho článku. V zásadě máte možnost vytápět koupelnu buď napojením na současnou teplovodní soustavu, případně vytápět elektřinou. Mezi nejběžnější způsoby vytápění v koupelnách patří:
- Radiátory
- Otopná tělesa (žebříky)
- Podlahové vytápění
- Vytápění infrazářiči
- Vytápění konvenčními přímotopy
Některé z těchto variant patří za léta používání v domácnostech již mezi zástupce řekněme klasických způsobů vytápění. Zde patří určitě radiátory a otopná tělesa. Velmi oblíbené se také v posledním desetiletí stalo podlahové vytápění. Stále více lidem však přinášejí úsporu moderní infrazářiče. V některých koupelnách se vytápí i konvenčními přímotopy, což je však ekonomicky nákladnější a určitě je lepší volit úspornější topné panely.
zdroj: pixabay.com
Radiátor jako nejstarší řešení
Naprostou klasikou jsou samozřejmě radiátory. Tento způsob je často běžný ve starších domech, kde zkrátka rovněž koupelna je napojena na ústřední vytápění. V současnosti však můžete zvolit také radiátory, které jsou poháněny elektrickou energií. To se samozřejmě hodí v letním období, kdy klasické centrální vytápění nepoužíváme.
Určitě nelze říci, že vytápění pomocí radiátorů je nevhodné, jednoduchost tohoto řešení v podobě klasického napojení na centrální vytápění je však zároveň jeho nevýhodou. Využití elektrického radiátoru potom zase může zabírat zbytečně místa.
Klasika v podobě otopného tělesa
Drtivá většina koupelen již místo radiátorů řadu let používá takzvané otopné žebříky. Zpravidla můžeme tyto žebříky stejně jako v případě radiátorů připojit na elektrické topné těleso, která začínají na cca 300 W výkonu, nebo okruh systému centrálního vytápění.
Mnoho otopných těles je připraveno na obě varianty, takže záleží jen na vás, kterou z nich využijete. Na druhou stranu jsou zde také naplněná otopná tělesa, a to speciální nemrznoucí kapalinou, která mají již zabudovanou elektrickou topnou tyč. Ta potom k připojení na teplovodní okruh samozřejmě neslouží. Otopné žebříky mají určité nezanedbatelné výhody, a to:
- Slouží jako praktický sušák na ručníky
- Díky montáži na stěnu šetří místo
Systémy otopných těles totiž montujeme na stěnu, mají velmi nízký profil, a tak nám prakticky žádné místo nezaberou. Možnost usušit na něm ručník je rovněž velmi praktická, přičemž nám také vytvoří praktický držák na ručníky, kde se mohou nejen sušit, ale mít zde i své stálé místo.
Design a materiály otopných těles
U otopných žebříků si můžete vybírat z mnoha designů, kdy mnohé se mohou stát opravdu stylovými doplňky koupelny. Nemusíte volit pouze klasickou bílou variantu, ale také jiná barevná provedení nebo pochromování. Opravdu designové modely potom mohou vyjít na poměrně vysoké částky.
Není to ale pouze o designu jako takovém, ale je to také o použitých materiálech. Nejčastěji se setkáváme s žebříky ocelovými, hliníkovými, měděnými a litinovými. Také z pohledu materiálů rozhodně platí, že za kvalitní žebřík si zaplatíte.
A co podlahové vytápění?
Velkým hitem posledních deseti let bylo nepochybně podlahové vytápění. To může mít stejně jako v předchozích dvou případech buď možnost napojení na okruh ústředního topení, ale může být samozřejmě také elektrické. Jedná se tedy přesně o:
- Teplovodní vytápění
- Elektrickou topnou rohož
Zejména při využití elektrické energie však výkon podlahového vytápění není zcela ideální. Pokud využijete systémy na elektrickou energii, a to třeba z důvodu absence centrálního systému vytápění, není to o tom, že by se tímto způsobem nedala koupelna vytápět, ale vstupuje zde také ekonomická stránka. Takové vytápění elektřinou musí běžet ideálně po většinu dne, aby podlaha neprochladla, protože se pak opět dlouho nahřívá. Vše se vám pak zkrátka může prodražit. Při tomto způsobu vytápění je také důležité mít optimálně vyřešeno zateplení podlahy, jinak vám teplo uniká z místnosti. Výkon elektrických rohoží pak závisí na m2 podlahové plochy.
V případě podlahového vytápění vstupuje mezi zvažovaná kritéria také otázka zdravotní. Je opravdu velmi příjemné mít teplo od nohou, ale u některých lidí není ze zdravotních důvodů vhodné nahřívání chodidel. V těchto případech pak samozřejmě tento způsob vytápění není optimální volbou.
Infračervené vytápění jako hit dnešní doby
Pokud jsme hovořili o podlahovém vytápění jako o hitu poslední dekády, tak mezi velmi žádané v současnosti patří vytápění pomocí infrazářičů. Má to hned několik důvodů. V případě infrazářičů totiž získáte:
- Okamžité teplo
- Instantní regulaci teploty
- Úsporu elektrické energie
- Bezúdržbové vytápění
U infrazářičů totiž dochází k využívání takzvaného sálavého tepla. To ohřívá objekty a osoby v okolí dříve, než dojde k samotnému zahřívání vzduchu. Vzniká tak okamžité teplo, které je v koupelně velmi žádoucí. Navíc nám dokáže ohřát stěny a podlahu, a tedy také studené obklady samozřejmě dlažbu. Infračervené topení zároveň velmi rychle nabíhá a rovněž rychle chladne, nemá velkou tepelnou kapacitu, takže s ním lze regulovat velmi dobře teplotu v místnosti.
Se vším výše uvedeným rozhodně souvisí také úspora elektrické energie, která je při stoupajících cenách energii stále žádanější. Pokud navíc zvolíte pevně instalované infrapanely či chcete-li sálavé panely, můžete na tento způsob vytápění získat sníženou sazbu na elektřinu. Tu potom samozřejmě uplatňujete i při provozu dalších spotřebičů v domácnosti a dále tak šetříte.
Opomenout nesmíme také snadnou údržbu. Jedná se totiž o decentralizovaný zdroj tepla, takže můžete nejen regulovat každou místnost zvlášť, ale porucha jednoho panelu neovlivní činnost ostatních. Pro využití infratopení v koupelnách pamatujte na to, že by měly být zvoleny přístroje, které mají patřičnou ochranu proti vodě, a jsou tak vhodné k instalaci do vlhkého prostředí. Topný výkon přístrojů začíná okolo 1 kW a lze regulovat.
Konvenční přímotopy
V případě tohoto způsobu vytápění se dostáváme tak trochu oklikou k radiátorům ústředního vytápění. Je to zejména z toho důvodu, že konvenční přímotop se často používá jako doplňkové vytápění ve starších domech, kde se momentálně nevyužívá systému centrálního vytápění a je potřeba v koupelně přitopit a jiný zdroj tepla není k dispozici. Je však potřeba říci, že tento způsob vytápění elektrickou energií je nejméně ekonomický. Klasické přenosné přímotopy zkrátka nejsou úsporné a hodí se pouze jako nouzové řešení. Výhodou tohoto způsobu vytápění je tak především pořizovací cena, protože přímotopy jsou levné a v neposlední řadě také hovoří pro absence nutnosti instalace, protože je zkrátka postavíte, kde je potřeba.
Pokud chcete použít některý z těchto přímotopů také ve vaší koupelně, potom stejně jako v případě infračerveného vytápění pamatujte na to, že lze použít pouze ty přístroje, které jsou způsobilé k provozu ve vlhkém prostředí. Typické výkony se pohybují mezi 700 W a 2 kW s možností volby v několika stupních.